Počátky středověkého školství

V Evropě se v 5. století postupně vytváří feudální společnost, která se dělí na určité stavy: šlechtu, duchovenstvo, měšťany a poddané. A právě toto utváření společnosti značně ovlivnilo výchovu a vzdělávání ve středověké Evropě.[1]Důležitým prvkem středověké společnosti byla církev, která měla veliký vliv na výchovu, vzdělávání a vůbec středověký chod společnosti.

V 6. století vznikají první farní a biskupské školy v Itálii, ve Španělsku i v Provence. Právě v Seville získal biskup Isidor vědomosti o starověkých autorech, což uplatnil ve spise OriginessiveEtymologiae. Jednalo se o encyklopedii, která byla ve středověku častokrát opisována a stala se základem vzdělanosti.[2]

Od 7. století vycházejí pedagogická pojednání a vzdělávací listy především z bible. Karel Veliký (768-814) požadoval obrod škol a rychle se začal obklopovat vzdělanci. V roce 789 vydal reformy, přičemž se 72. kapitola týká škol. Karel si přeje, aby v každém biskupství byla otevřena škola, a děti se tak mohly učit čtení, psaní, počítání, zpěvu a latinské mluvnici, která jim otevře cestu k bibli.[3]

Církev se postupně stávala výchovně vzdělávací institucí, provozovala tradiční nedělní zvěstování z apoštolského učení a evangelia, ale také vznikly dvě základní výchovně vzdělávací instituce: školy katechumenická a katechetická. V katechumenické škole se děti seznamovaly se základy biblického učení, připravovaly se ke křtu a přijetí do církve. Ve školách katechetických probíhalo další vzdělávání věřících, z nichž se stávali učitelé ve školách katechumenických nebo kazatelé.

---

[1] JŮVA, Vladimír, sen. a jun. Stručné dějiny pedagogiky. 6. vyd, Brno: PAIDO, 2007, s. 17.

[2] RICHÉ, Pierre. VERGER, Jacques. Učitelé a žáci ve středověku. 1. vyd. Praha: Vyšehrad a spol. s.r.o., 2011, s. 22-23.

[3] RICHÉ, Pierre. VERGER, Jacques. Učitelé a žáci ve středověku. 1. vyd. Praha: Vyšehrad a spol. s.r.o., 2011, s. 26-27.