Vznik a význam Starého dvora

Před vznikem koldického hradu a založením osady německých horníků, v obou údolích pod ním, tvořila jádro území bohosudovská tvrz Krupka, později zvaná Starý dvůr. Nad dnešním bohosudovským koupalištěm se rozkládají trosky Starého dvora. Byl to kruhový blatný hrádek slovanského typu, který se u nás objevuje od 10 století. Svou podobou a umístěním v krajině navazoval na velká slovanská hradiště. Nejspíše představoval jakési dvorné léno knížecích služebníků (ministrálů). Hrádek byl nejdříve dřevěný později zděný. Vodní příkop (14m široký a 3m hluboký) chránil kruhovitou věž o průměru 30 metrů s výškou 3 metry. Z hrádku se však mnoho nezachovalo. V letech 1883 -1885 bylo zdivo z větší části strženo a vodní příkop zasypán.

Plánek s půdorysem tvrze z roku 1843 z knihy Augusta Mullera nás poučuje o tom, že v kruhovém opevnění areálu se nacházelo jen obydlí feudála a jeho rodiny, případně družiny, zatímco obydlí služebníků a hospodářské budovy byly vyděleny vně této stavby.Čeleď a ostatní obyvatelé vytvořili podél potoka a pozemkové tratě Kohouče (Scheibe) malé rozptýlené sídliště nazývané v roce 1464 AldenGrawppen – Stará Krupka. Ze zdejších hospodářských budov byl nejvýznamnější dvorec, později zvanýScheunne. Původně to byla asi veliká zemědělská usedlost, která poskytovala kupeckým karavanám ubírajícím se přes Chlumec přístřeší, skranu, možnost výměny soumarů a nosičů, nejspíše se tu vybíralo i mýto. Tvrz Krupa byla v porovnání s dvorcem Šajnem ( Šajnou ), s nímž tvořila hospodářský celek, velká a pevná, proto se Krupá a Šajnou doplňovaly.

První písemná zpráva o staré Krupce je z roku 1305. Někdy mezi lety 1304 -1305 ji daroval král Václav II. cisterciáckému klášteru ve Zbraslavi. S tímto rozhodnutím nesouhlasil Zvěst z Trmic, přičemž prokázal své právo na toto území a král mu jej vrátil listem z 13. června 1305 jako místo s horou (důlním kutištěm), které se zve Crupa, v provincii bílinské, kde se hrabe (kope)cín. Tento list je uložen v Třeboňském archivu. Držitelem Krupky byl Zvět z Trmic, králův služebník a snad i lovčí. Brzy nato, byl syn Václav III. roku 1306 v Olomouci zavražděn, to znamená vymření Přemyslovců po meči a králem českým se stává Jan Lucemburský. Roku 1330 daroval Jan Lucembusrký krupské panství šlechtici Thimovi z Koldic, který byl z Míšně. O počinu Thima z Koldic na nově získaném panství se mnoho neví. Thimo z Koldic znal z míšeňska nový způsob těžby, tj. ražením štol do úbočí hor. Tím by se výtěžek cínu zmnohonásobil a vzrostly by jeho příjmy. Do Krupky byli povoláni němečtí horníci znalí nové techniky.A aby osadabyla chráněna, dal nad ní vystavit kamenný hrad. Podél slovanské osady, tvrze Krupky, vznikla v úzkém horském údolí sevřeném skalami osada německých horníků s koldickým hradem. Název Krupka přešel na německou osadu před hradem a hrad sám byl nazýván zámkem, zatímco v době německého romantismu se nazývaly Růžovým hradem - Rosenburg a tvrz v podhůří zámečkem a ještě později Starým dvorem. V roce 1331 Thimopřikoupil dvorec Kirchlici kolem kostelíka svatého Prokopa. Thimo z Koldic zemřel v roce 1340 a jeho nástupce Thimo VIII. z Koldic(1340-1383) byl nucen zabezpečit Krupku starou i novou. Nová osada dostala bytelné brány a ke Starému dvoru hluboký příkop. Starý dvůr a dvorce Šajnov, Kirchlice a snad i Vrcholsav byly přeměněny na přesuté opevnění, které mělo chránit vznikající město před útoky z teplického údolí.

Husitské revoluční hnutí nenašlo v Krupce podporu, neboť Koldiovébyli zapřisáhlými odpůrci a nedopustili tu rozmach kacířství. Také tu byly jazykové a sociální překážky. Obyvatelstvo tvořili převážně Němci, kteří se jako privilegovaná vrstva domohli jakéhosi blahobytu a nebyli ochotni přijímat poučení od potupných českých kazatelů. A původní české obyvatelstvo se poněmčovalo, přičemž tažení chudiny pod vedením Jana Želivského (r. 1421), následné obsazení Teplic a Bíliny, zničení Oseckého kláštera naplňovalo krupské obyvatelstvo strachem. Odpor k husitství byl podporován propagandou z kazatelny i zprávami uprchlíků, kteří se uchýlili pod ochranu hradu a městských hradeb.

Krupští v roce 1426 otevřeli brány města proudu křižáku táhnoucího na pomoc Ústí. Dne 16. června roku 14poblíž Ústí na táhlé planině k bitvě, kde byli křižáci poraženi. Pokoušeli se dostihnout krupského průsmyku. Jedna skupina prchajících křižáků byla přitom poblíž opevnění Šajnu napadena a prý zde husité pobili 300 křižáků.